Historie obce

První zmínka o vzniku Dolní Bečvy je podle archivních pramenů z roku 1597. Od roku 1610 má své gruntovní knihy a stává se tak samostatnou obcí. V roce 1676 pod jménem Velká Bečva čítala 39 stavení. Později se též nazývala Bečvice a  až od roku 1848 byla součástí rožnovského panství. Pasekářská půda byla málo úrodná a ležela na stráních kopců, obdělávání bylo tedy málo výnosné. Pasekáři přesto museli vrchnosti odvádět tzv. valašskou daň - desátý kus dobytka v penězích nebo naturáliích.

V době třicetileté války ( 1618-1648) vznikala i na rožnovském panství četná povstání, tzv.rebelie. Důvodem bylo i nekatolické náboženství. Povstání byla poražena a krvavě ztrestána. V roce 1644 se konala ve Vsetíně nejkrvavější poprava v našich dějinách - bylo popraveno 200 rebelů. Jejich statečnost ocenil i J.A.Komenský. V této době vznikl i sbor portášů oddaných císaři a katolické církvi, jejichž úkolem bylo potírání zbojnictví a pašování soli a tabáku. Ve 2.pol. 17.století je celé Valašsko sužováno barbarskými nájzezdy Tatarů a Turků. Mnoho obyvatel je povražděno nebo odvlečeno do otroctví, vesnice vypáleny. I v 18 . století vedli Valaši spory o míru robotních povinností a peněžních dávek. Pomáhali také v době , kdy císařovna Marie Terezie bojovala s Pruskem o Slezsko.

V roce 1781 toleranční patent Josefa II. umožnil nekatolické vyznání a bylo zrušeno i nevolnictví. Revoluční rok 1848 zlikvidoval i robotu, ale valašský lid zůstal v bídě. V 19. století nacházejí lidé obživu v manifakturách a továrnách, někteří se stěhují do zámoří. Rozvíjí se soukenictví,  sklářství, dřevařství, textilky a potravinářský průmysl. Stavějí se i železnice. Hlavním zdrojem obživy obyvatel Dolní Bečvy zůstává však zemědělství.

V roce 1837 zřídila obec v Dolní Rozpitém první školu. Druhá byla zřízena v roce 1886 v Horním Rozpitém a sloužila až do roku 1976. Třetí škola byla otevřena v roce 1937 v centru obce. Současná škola zahájila provoz v roce 1981. Jako úplná škola, tj. pro 1. i 2. stupeň, funguje od roku 1991. Na přelomu 19. a 20. století vznikaly první vodní elektrárny na toku řeky Bečvy, která sloužila i ke splavování vorů s dřívím. I  v Dolní Bečvě se postupně vyvíjel místní průmysl ( pila, elektrárna, výroba cementového zboží, dřevěného uhí a loukotí), v Dolním Rozpitém byly i sklářské hutě. V roce 1920 byla v obci zřízena pošta. V souvislosti s růstem průmyslu rostl i počet dělníků, kteří zakládali podpůrné, vzdělávací i tělovýchovné spolky ( Vsetínský pěvecký spolek, vzdělávací spolek Svornost ve Valašském Meziříčí, Dělnická tělocvičná jednota, Klub velocipedistů ve Vsetíně a Všeobecná odborová organizace) a vydávali sociálně demokratické časopisy ( Boj, Valašska, Stráž Valašska, Cíl ...) Valašské dělnictvo se orientovalo na masarykovskou soc. demokracii. I v našem kraji probíhaly četné stávky za volební právo a zlepšení pracovních i životních podmínek. 1. světová válka znamenala rychlé zhoršení života ve městech i na vesnicích. Rostla drahota, zhoršilo se zásobování, muži byli povoláni na forntu. V továrnách se propouštělo, mzdy klesly. Naši vojáci odmítali bojovat za zájmy Rakouska-Uherska, a tak dobrovolně přebíhali k nepříteli a tam vytvářeli slavné legie. Jiní z vojny zbíhali a z těchto dezertérů se také na Valašsku vytvářely známé "zelené kádry". Na konci války i Valaši nadšeně přivítali vznik samostatného československého státu.

Za 2. světové války byla Dolní Bečva jednou ze základen protifašistického odboje a partyzánského hnutí. Při protipartyzánské akci Tetřev byli 9.10.1944 před školou popraveni Viktor Kolanda, Karel Bubla, Jan Jurča a Štěpán Králíček. 23.11.1944 byl před vlastním domem popraven pekař Hynek Tošenovský, tři další občané zahynuli v koncentračních táborech. V noci ze 4. na 5. května se Dolní Bečva dočkala osvobození. Po válce v roce 1949 byla v Rožnově p/R vybudována Tesla, ve které mnoho obyvatel Dolní Bečvy nalezlo pracovní příležitost. Přímo v obci byl vybudován z malé dílny firmy Kudlich pobočný závod rožnovské Loany. V roce 1958 bylo založeno zemědělské družstvo. Typické dřevěné domky postupně vymizely a obyvatelé je nahradili zděnými rodinným domky. V roce 1969 začala sloužit mateřská škola a od roku 1977 bylo otevřeno zdravotnické středisko.

Po roce 1989 v nových společensko-politických podmínkách se obyvatelům Dolní Bečvy otevřely nové možnosti. Jako houby po dešti začaly vznikat nové soukromé obchůdky i větší firmy.

Dolní Bečva je východiskem turistických cest na Radhošť a Pustevny známé malebnými dřevěnými stavbami architekta Dušana Jurkoviče. Turisty přitahuje kaplí, sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje i sochou pohanského boha Radegasta. V létě i v zimě je Dolní Bečva pro turisty otevřená.

Nadmořská výška obce činí u budovy obecního úřadu 427 m,  osídlení však sahá až do výše 800m. Severní hranici katastru obce, která je zároveň hranicí okresu, tvoří hřeben  Radhošťských Beskyd. Ze svahů Radhoště odvádějí vodu potoky Dolní a Horní Rozpitý. Nacházejí se zde četné osady a paseky: Rozpité, Kamenné, Polana, Bilův dvůr, U Hajdů, Kopeček. Jižní hranici katastru pak tvoří tok Rožnovské Bečvy. V roce 1980 žilo v obci 1743 obyvatel a obec měla 421 obývaných domů v letošním roce žije v obci v 620 domech 1820 obyvatel.

Vydáno: 03. 05. 2017 15:26:00 | Autor: Jana Vavřínová

Hlavní nabídka


Ikona Facebook

 

SDRUŽENÍ MIKROREGIONU ROŽNOVSKO
http://www.roznovsko.cz